Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důvody pádu římsko-katolické církve – 3 část

15. 07. 2017 22:15:25
Římsko-katolická církev je dnes největší náboženskou organizací. Počátek její dnešní podoby lze datovat od roku 590 do roku 1517 až do vzniku reformace. Počátkem bylo zvolení papeže Řehoře I.

Tomuto období předcházelo období Církve pohanské (r. 313–590), a dosáhlo svého vrcholu díky třem nebiblickým posunům: Vznikem papežství (srov. Mt 23,9. 1Pt 5,1-3); Vznikem mnišství (J 17,15,16. Ko 2,18) a konečně vznikem svátosti (Ko 2,18.22.23. Žd 10,8-11.18). Období Církve pohanské je naznačeno v předcházejícím článku zde. Je ho třeba ovšem ještě doplnit kvůli lepšímu pochopení rozdíly mezi židovstvím a křesťanstvím. Je jich mnoho, ale doplním jen čtyři zásadní. Je to chrám, zákon, kněží a zaslíbení.

Židé postavili jako místo vzývání Hospodina na této zemi nádherný chrám, zbudovaný z kamenů a zlata. Jako kodex jednání jim sloužilo Desatero a mnoho jiných předpisů. Za duchovní oblast odpovídali kněží, skupina duchovních specialistů. A konečně měli řadu zaslíbení, která jim slibovala pozemské blaho a prosperitu. Židovství je tedy náboženství svázané se zemí chrámem, nařízeními a zákony, psanými černé na bílém, které zprostředkovávají kněží. Poslušným se slibuje pozemské blaho.

Každý Žid, který chtěl sloužit Hospodinu nebo přinést oběť, musel putovat do chrámu. Jestli zhřešil nebo chtěl poděkovat za požehnání, musel opět do chrámu. Hospodina bylo možné vzývat pouze v chrámu. Židé bylo ctiteli Hospodina a chrám bylo místo, kde ho uctívali. V Novém zákoně tomu tak není. Zvláštním znakem Církve je, že nemá místo k uctívání Hospodina, nemá žádný chrám, protože my věřící lid, jsme sami chrámem. V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží (Ef 2,21-22).

Všimněte si, že zvláštním znakem Církve je, že naše těla jsou Božím příbytkem. Jako jednotlivci vnímáme, že naše tělo je chrám Ducha svatého a společně nás všecky Pán buduje a spojuje ve svůj příbytek. Na rozdíl od židovství nemá křesťanství zvláštních míst k uctívání Boha, protože místem vzývání je sám vzývající. Nosíme prostě své místo k uctívání Boha s sebou. Židovství zná jen hmotný chrám, skutečné křesťanství jen chrám duchovní. Hodnota Šalamounova jeruzalémského chrámu byla obrovská. Hodnota křesťanského chrámu je nevyčíslitelná, i když ho tvoří mnozí zmrzačení, slepí a chudí jen proto, že obsahuje Pána Boha. Někteří bohužel z nevědomosti říkají: „Když už nemáme ten nádherný jeruzalémský chrám, postavíme si aspoň nějakou církevní budovu.“ Ale Církev žádnou takovou budovu nepotřebuje. Ať přijde věřící kamkoliv, je tam chrámem on sám. Bůh přebývá v lidském srdci, ne v nějaké lidmi postavené budově. Mnoho lidí si myslí, že mohou Pána Boha uctívat jen na nějakém určeném místě. Řecky se církev řekne „ecclesia“, což znamená doslova „vyvolaní“. V některých jazycích se toto slovo překládá tak, že splývá s hmotnou budovou, do které lidé chodí uctívat Boha. To je však židovské, nikoliv křesťanské smýšlení. Křesťané jsou lid vykoupený drahou krví Ježíše. Kdo jsou tedy ti Židé v církvi? „... vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou“ (Zj 2,9). Ti, kdo chtějí do církve vnést myšlenku potřeby zvláštního místa k uctívání Pána Boha.

Vedle chrámu hraje v židovství velkou roli Desatero a množství předpisů, které řídí život věřících. Ale Pán Bůh dal Zákon na usvědčení člověka z hříchu. Pán Ježíš objasňuje, že i kdybychom dodržovali Desatero, stále nejsme dokonalí (Lk 18,20-22). Norma pro praktický život je v židovství něco mrtvého, něco vnějšího. Zákon v křesťanství není napsán na kamenných deskách, ale na lidských srdcích, a to je zákon Ducha života ve mně. Duch svatý ve mně přebývá a On sám je mým zákonem. „Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce“ (Žd 8,10). V podstatě záleží pouze na souhlasu nebo nesouhlasu Ducha svatého v nás, věřících.

V židovství jsou psané zákony a předpisy. Křesťanství žádné vnější předpisy nemá. I když mají mnohé křesťanské církve mnoho psaných pravidel a předpisů, s křesťanstvím to nemá vlastně nic společného. Církev ve Smyrně byla pronásledovaná, protože ti, kdo se nazývali Židy, ji vnucovali židovské předpisy a smyšlení.

Kněží jsou v židovství nezbytní, kdyby člověk spatřil Boha Židů, okamžitě by musel zemřít. Obyčejní Židé se nesměli k Pánu Bohu přiblížit, byli vždy závislí na prostředníkovi – knězi. Kněz je před Bohem zastupoval. Žid sice měl povinnost donášet do chrámu ovce a voly, ale obětování a služba Hospodinu byly záležitosti kněží. V křesťanství je to jiné. Pán Bůh čeká, že my sami, jeho lid, budeme přicházet přímo k němu. Už není potřebí žádného prostředníka. Jak asi zněly urážky z úst Židů ve Smyrně? „Když kdekdo bude moci křtít, lámat chléb a konat všecku církevní službu, pak tu bude úplný zmatek. To bude hrůza!“ Záleželo jim na tom, aby vznikla třída prostředníků.

Současné křesťanství se přizpůsobilo židovství. Židovským kněžím odpovídají v křesťanství páteři, pastoři, duchovní. Tato třida se stará o duchovní záležitosti. To jediné, co se očekávají od údů svých církví, jsou hmotné dary. My, obyčejní věřící, jsme pozemští a můžeme se věnovat jen svému pozemskému zaměstnání, ba můžeme být tak pozemští, jak srdce ráčí. Církev nemá žádné pozemské údy! Ne, že bychom se neměli starat o věci tohoto světa, ale svět se nás nedotýká. V Církvi je každý duchovní. Jestliže v nějaké církvi jen hrstka lidí pečuje o duchovní věci, je to úpadek. Víme, že katoličtí kněží se nesmějí ženit. Panuje domněnka, že čím více se budou odlišovat od obyčejných lidí, tím více důvěry budou požívat v duchovních věcech. To však nemá s křesťanstvím nic společného. Světskými, pozemskými věcmi se zabýváme jen do té míry, do jaké je to nezbytně nutné pro naše živobytí.

Čtvrtým rozdílem mezi židovstvím a křesťanstvím jsou zaslíbení. Židé slouží Pánu Bohu s velmi konkrétními představami. Očekávají hojnou úrodu na poli, aby jejich dobytek prospíval a mnohonásobně se rozmnožoval. Vyhlížejí pozemské, hmotné požehnání. Boží zaslíbení pro Izrael také hmotné komponenty obsahuje. Mají být mezi národy světa hlavou, a ne ocasem (5M 28 kapitola). Avšak první zaslíbení pro křesťany je spojeno s vybídnutím, abychom na sebe vzali Kristův kříž a následovali ho. Být křesťanem neznamená mít se jen dobře. V křesťanství není důležité, kolik vydělávám, ale kolik pro Pána Boha obětují.

Bohužel dnes najdeme v křesťanství jak hmotné chrámy, tak zákony, kněze – prostředníky i slibování pozemského dobra. „Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života“ (Zj 2,10).

Slovo „Pergamon“ znamená „svatba, manželství“ nebo také „sjednocení“. Jaká nastala změna! Při pohledu na církevní dějiny máme před očima jasný obraz. Dějepisec Gibbon praví, že Řím by se byl vylidnil, kdyby se vyvraždili všichni tamní křesťané. Svět nejen přestal Církev potírat, ale největší říše světa, Římská říše, udělala z křesťanství své státní náboženství. Církev se spojila se světem, a to byl její pád. Z lidského hlediska to mohlo vypadat jako pokrok, ale Pánu se to silně nelíbí. Spojení se světem maří svědectví Církve. „Vím, kde bydlíš: tam, kde je trůn satanův. Avšak pevně se držíš mého jména a nezapřel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy můj věrný svědek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan“ (Zj 2,13). Je zde řeč o jménu Páně a víře v něho. Boží děti jsou lidé, které Bůh vyvolil z pohanů pro jméno Pána Ježíše. V ostatních náboženstvích stačí, když se příjme určité učení, ale v křesťanství platí jen to, zda věříme Pánu. Vše ostatní je nedůležité. To je zásadní rozdíl. Pán nám zanechal své jméno jako znamení své přítomnosti. Kdybychom ztratili jméno svého Pána, neměli bychom žádné svědectví. Pán pokračuje: „...nezapřel jsi moji víru.“ V řečtině je užito slovo „pistin“, což lze přeložit jako „pevné přesvědčení“. Nejedná se o nějakou obyčejnou víru, ale o jedinečnou víru, víru, která se liší od všech jiných přesvědčení.

Filozofie, přírodní vědy, etika či psychologie nemají s křesťanstvím nic společného. Ani desatero ani Kázání na hoře nejsou pro křesťanství charakteristické. Křesťanství charakterizuje víra. „... nezapřel jsi moji víru.“ Od světa nás odděluje právě naše víra.

Toto je třetí část. Pokračování příště.

Volně zpracováno a inspirováno knihou Církve – pád a obnovení, od Watchmana Nee. A knihou Panoráma církevních dějin od Henryka Turkanika. Tyto zatím tři články se zabývají posledními sedmi listy církvím, zapsanými ve Zjevení 2 a 3 kapitole.

Související články: http://siemko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613971

http://siemko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613738

http://siemko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=120598

http://siemko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=120433

http://siemko.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=119881

Autor: Richard Siemko | sobota 15.7.2017 22:15 | karma článku: 20.09 | přečteno: 630x

Další články blogera

Richard Siemko

Římsko-katolická církev je nevyléčitelně nemocná

V předcházejících čtyřech článcích jsem uváděl důvody pádu římsko-katolické církve od původního učení apoštolů a proroků Nového zákona. Církve, jak si o ní čteme především v listech apoštola Pavla.

17.7.2017 v 18:59 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 771 | Diskuse

Richard Siemko

Důvody pádu římsko-katolické církve – 4 část

Co předcházelo tomu, že římsko-katolická církev je dnes největší náboženskou organizací? To jsem už popsal ve třech předcházejících částech. Dnes se snad konečně dostaneme k jádru věci.

16.7.2017 v 15:01 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 564 | Diskuse

Richard Siemko

Důvody pádu římsko-katolické církve – 2 část

Římsko-katolická církev je největším světovým náboženstvím! Největším co do počtů matrikových členů, ale také tam je největší počet pouze papírových křesťanů. To znamená sice pokřtěných, ale ne znovuzrozených.

15.7.2017 v 12:35 | Karma článku: 21.15 | Přečteno: 816 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Andrýsek

Bezpečnostní rám jako záminka pro násilí

Zavraždění dvou policistů zbraněmi ukrytými na Chrámové hoře v Jeruzalémě přimělo Izrael instalovat u vstupu na toto místo bezpečnostní rámy. Proč se toto opatření stalo záminkou pro další vraždy?

22.7.2017 v 20:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Šárka Bayerová

Martýrium s PPL...

... pokračovalo a pro mne naprosto nečekaně vyvrcholilo na úložném místě. Vážně jsem netušila, že může být ještě hůř...

22.7.2017 v 16:36 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 504 | Diskuse

Přemysl Kosejk

Jaroslav Kubera: Sociální systém? Výhoda pro politiky

V rozhovoru, který vznikal 10. července v Teplicích, se senátor, teplický primátor a krajský zastupitel Jaroslav Kubera rozhovořil o sportu, domácí politické scéně i problémech Evropské unie.

22.7.2017 v 12:30 | Karma článku: 24.23 | Přečteno: 947 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Redaktorka provokuje na Mácháči v burkinách. Zamachruje taky bikinami u Saúdů?

Redaktorka chtěla poukázat na xenofobii Čechů. Snažila se sebevíc, leč zůstalo jen u jejích hloupě sebestředných stesků, které si protiřečí i s jí natočeným videem. Dovolím si rovněž pochybovat, že by si pamatovala desítku citací.

22.7.2017 v 10:11 | Karma článku: 42.24 | Přečteno: 2325 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Chesterton neuvěřitelně aktuální

Výběr z citátů konzervativního myslitele Gilberta Keitha Chestertona (1874-1936), které znějí 81 let po jeho smrti neskutečně aktuálně.

22.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 252 | Diskuse
Počet článků 649 Celková karma 33.66 Průměrná čtenost 1530
Jsem rád na tomto světě a ještě mě nepřestal bavit. Ale uvědomuji si, že tento svět je jen nepředstavitelně malá část celého vesmíru. A jen Bůh ví čeho ještě.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.