Ještě neuplynul ani celý rok a už můžeme vidět, že členové vlády nechtějí nést zodpovědnost za své činy. Udělat někdo něco podobného, jako pán ministr Vondra, v nějaké soukromé firmě, tak má hodinovou výpověď. Dokážete si představit, že jste v dozorčí radě firmy a výkonný ředitel prohlásí: Já za to nemůžu, to mí podřízení. Nevidím důvod, proč bych měl nést nějakou zodpovědnost za nějakých sto milionů ztráty. Zní to absurdně?
A teď si představte, že generální ředitel obhajuje takového ředitele. Já být v dozorčí radě takové firmy, tak udělám vše proto, aby byli oba dva ihned odvoláni, nemluvě o celém managementu. Copak může být někdo výkonným ředitelem a nenést žádnou zodpovědnost? Copak může být někdo generálním ředitelem a nevědět kdo z jeho podřízených je za co zodpovědný?
Když se tak zamyslím nad průběhem kauzy Promopro, a mnoha dalších, které se již provalily, tak mne nenapadá nic jiného, že nevyhnutelně spějeme ke krachu, neboť takový bordel, jaký panuje ve vládě a na ministerstvech, kdy se všichni vymlouvají na druhé a nikdo za nic nezodpovídá, musí zákonitě vést k bankrotu. Napadá mne otázka, které se nelze vyhnout, co tam vlastně jejich předchůdci dělali celých těch 22 let? Měli snad tolik práce s řízením svých ministerstev, že ani neměli čas vypracovat jasné vnitřní předpisy o pravomocech a zodpovědnosti?
Anebo je tady druhá možnost, že tento nejasný a neprůhledný systém zodpovědnosti za tak velké částky těmto politikům vyhovuje. A proto záměrně tento systém udržují v tomto stavu.
Děsí mne, když si představím, že tito lidé, s tak velkou mocí a žádnou zodpovědností, nám mají řídit náš stát ještě tak dlouho. Když sledují s jakými „novinkami“ přicházejí jednotliví ministři, a jak jsou schopni bezhlavě zpřevracet a zničit vše dobré, a bez jakékoliv zodpovědnosti zavádět něco, nad čím žasne většina občanů, tak mne mrazí z pomýšlení, jaké to vše bude mít následky a nebude za to nikdo zodpovědný až zjistíme, že to bylo špatné.
Jak jsme mohli již zjistit, tak vláda a současné strany koalice, jsou konglomerát možná poctivých jedinců, a bezcharakterních zlatokopů, kteří nemají v úmyslu něco řídit, ale spíše zamlžovat a vznikly nedobrý stav pouze využívat pro své obohacení, nebo svých stran.
Konkrétně v případě pána ministra Vondry mne nenapadá nic jiného, že se na svém místě snaží udržet za každou cenu proto, aby mohl ještě zamést co nejvíce stop po svých předcházejících chybách. Neboť podle jeho vlastního vyjádření byl pouze „příliš důvěřivý“ vůči svým podřízeným. A nevidí důvod, proč by měl za své chyby platit, třeba demisi.
Kdyby se nejednalo o politika, který se od sametové revoluce pohybuje ve vrcholné politice, tak bych řekl, že je prostě hloupý a naivní. A to on rozhodně není, takže se musí jednat o velice vychytralou kalkulaci, zaměřenou vypočítavě na nejnižší pudy členů menších koaličních stran ve vládě, že ostatní straníci nebudou chtít obětovat dobře placené posty ve státní správě, kvůli nejistému vzestupu volebních preferencí, před možnými novými volbami, v případě vyslovení nedůvěry současné vládě.
Nevím jak vám, ale mne připadá jednání jednotlivých ministrů jakoby se cítili být nesrovnatelně inteligentnější, než všichni jejich předchůdci. Jenže ne vždy je inteligence i zárukou morální úrovně jedince. Až příliš často mám dojem, že je tomu přesně naopak. Čím větší inteligence, tím větší bezohlednost k druhým, jejich životům a následkům, které mohou nastat jejím zneužitím bez patřičného morálního kreditu.
